Úvodem o stojkách

Úvodem o stojkách

Kdo čte tyhle řádky, rozhodl se posunout své schopnosti na jinou úroveň a zvládnout stoj na rukou.

Gratuluju ke skvělému rozhodnutí!

Půjdeme na to ale pomalu, nemyslete si, že dnes přišlo rozhodnutí pokořit stojku a zítra už po rukou přeběhnete náměstí. Takhle to nefunguje 🙂

Stojky jsou běh na dlouhou (v podstatě nekonečnou) trať, protože je pořád co vylepšovat. Musí se na to jít pomalu a obezřetně a rozhodně nezaškodí zasadit si to celé do nějakého rámce a přisypat si k tomu i trochu teorie. Naopak, i ta teorie z dlouhodobého hlediska pomůže. A to myslím vážně.

Takže pojďme na to!

Proč dělat stojky?

První bod: k čemu ty stojky vlastně jsou někomu, kdo se nechce živit v cirkusu? Vězte, že důvody dělat stojky jsou pádné a v základním rozdělení jsou dva:

Zaprvé: stoje na rukou ať už v izometrické variantě (držení pozice ve stojce) anebo v rámci variant v pohybu (klik ze stojky) jsou naprosto skvělý cvik na rozvoj síly a svalů ramen, paží a předloktí, který je navíc šetrný k rotátorové manžetě.

Rotátorová manžeta je skupina svalů, která pomáhá pažní kosti udržet se v jamce a umožňuje ramenu se otáčet dopředu a dozadu. Bohužel není tak odolná, jako okolní velké svaly (deltové, zádové a hrudní) a není stavěná na velké tlaky v pro ni nepřirozené poloze, do jaké se dostane například při zdvihání obouruční činky nad hlavu.

Od zranění či poškození rotátorové manžety se poté odvíjí bolesti ramen, které takové cvičení často provází a o kterých mi dokonce už několik lidí tvrdilo, že prostě k tréninku ramen patří a jsou normální. Ne opravdu nepatří a opravdu nejsou 🙂

Stojky a kliky ve stojce ramena rozvíjí zdravým a přirozeným způsobem, nezpůsobují v nich bolest a navíc vám dodají ohromnou sílu. Stačí si uvědomit, že při úplném kliku ve stojce vlastně zvedáte svojí váhu úplně celou.

Zadruhé: naučit se stojku na rukou bez opory není ani tak záležitostí síly, jako hlavně rovnováhy. Rozvíjí se nervový systém a tělo se učí pracovat jako celek. Udržení rovnováhy není jen záležitostí ramen a paží. Musí se také sladit pozice v podstatě celého těla, takže se do hry zapojují také svaly zad, břišní svaly, kyčle, hýžďové svaly a svaly nohou! V celé široké škále možných cviků by člověk opravdu pohledal cvik tak komplexní, jako je právě stoj na rukou.

Navíc se naučíte vnímat vlastní tělo tak, jako nikdy předtím, uvědomíte si, jak může změna i té nejjemnější nuance ovlivnit celou vaši rovnováhu a naučíte se vědomě ovládat pohyb oblastí těla, kterými jinak vědomě hýbete málokdy, jako například bederní oblast, trapéz, špičky nohou atd. K tomu všemu se naučíte pracovat s vaším tělem v obrácené poloze a přestane vám dělat problém trávit čas hlavou dolů.

Umění stát na rukou – vaše osobní cesta

Tak už máme zdůvodněno, proč ty stojky dělat. Bezpečný rozvoj síly a rovnováhy. Ale on je tu ještě třetí důvod, který dokonce možná překonává ty první dva – záleží na vašich prioritách.

Umění stát na rukou totiž nepřijde samo. Drtivá většina lidí, co to dovedou, začíná stejně: mají z toho strach, přijde jim to na míle vzdálené a tak se zatím věnují lehčím přípravným cvikům. Je to taková cesta rozvoje, nejen rozvoje silového a rozvoje rovnováhy, ale také rozvoje duševního. Cesta, během které opakovaně boříte vlastní limity.

Každý, kdo má děti nebo kolem koho děti vyrůstají, je svědkem toho, že naučit se chodit je postupný dlouhodobý proces. Batole se nejdřív pohybuje po čtyřech, ale pomaličku se o něco opřené naučí vstát a nakonec i chodit po dvou! Tento velký životní úspěch si ale sám u sebe nikdo z nás samozřejmě nepamatuje. Avšak když se vydáte na cestu za stoji na rukou, prožijete si to v podstatě znovu. A ten pocit, když to konečně dokážete, je úžasně osvobozující a nedá se ničím nahradit.

Schopnost balancovat na rukou přináší zvláštní pocit svobody

Strach

Takže předpokládejme, že už jste rozhodnutí stojky dělat. A teď to máte zkusit – vyšvihnout se jen na ruce a balancovat. A najednou přijde strach. Co když se překotím dozadu a spadnu na záda? Co když spadnu na hlavu? Co když mi podjede ruka a vysklím zrcadlo, vedle kterého cvičím?

Buďte v klidu, je to úplně normální. Vlastně bych se spíš pozastavoval nad člověkem, co by z toho strach neměl, protože někomu takovému by pravděpodobně chyběl pud sebezáchovy.

Možností, jak ten strach překonat je samozřejmě mnoho. Rozhodně nedoporučuji postupy typu „opiju se nebo jinak nahecuju a pak nemám strach z ničeho“ (beze srandy, i to jsem zažil). Takový přístup je slušně řečeno o hubu. Naopak, nejlepší je překonat strach tak, že eliminujete jeho příčinu.

I tady je těch možností více a sám jsem toho vyzkoušel celou řadu, od matrace za zády až k cvičení na měkké trávě, ale to jsou postupy, které z mé zkušenosti moc nepomohou.

Nejlepší způsoby, jak eliminovat příčinu strachu pádu na záda či hlavu jsou dva. Není to ale tak, že si vyberete jeden nebo druhý, naopak je důležité zapojit oba.

První způsob je seznámit se se stojem na rukou pomalu. Dát tomu čas, začít v jednoduchých variantách, co zvládne v podstatě každý, když tomu dá trošku času. Tyto cviky jsou popsány v záložce základní cviky.

Druhý způsob se naučíte na úvod pokročilých cviků, je jím takzvaná pirueta, anglicky „cartwheel“. Pokročilá je proto, že její provedení už vyžaduje určitou sílu a slouží k tomu, že vás vždy dostane z nepovedeného vykopnutí do stojky. Jakmile se naučíte piruetu, už nikdy nespadnete na záda nebo hlavu a příčina jakýchkoli obav se tak eliminuje.

Zápěstí

Ze své podstaty provedení stojky bohužel zatěžuje zápěstí. Pokud je však vaše zápěstí v pořádku, nic vám nehrozí, pokud ho před a během cvičení dostatečně protáhnete a nepokusíte se ho přetěžovat. Postupným cvičením si zápěstí zvykají a časem jsou schopna unést i mnohem větší zátěž než dříve, jako například celé vaše tělo jen na jednom z nich (stojka na jedné ruce).

Je ale spousta lidí, co už mají zápěstí nějak poškozené, nemohou ho příliš ohýbat, a přesto se chtějí do stojek pustit.

Dobrá zpráva: jde to. Můžete se před vlastním cvičením stojek zaměřit na ty cviky s vlastní vahou, které zápěstí namáhají jen jemně a prokrvují ho. Vaše zápěstí se díky nim budou pomalu uzdravovat a sílit. Další skvělou skutečností je to, že drtivá většina cviků, které budu v rámci tréninku stojek popisovat, se dá provádět také na nízkých bradlech, takže zápěstí nebudete muset ohýbat a můžete se do těchto cviků směle pustit!

Tak.

To je vše, co je úvodem třeba vědět. Dost řečí, hurá na stojky!

zpět